D. Švejkovský reprezentoval ve futsale

Hrádecký odchovanec Dominik Švejkovský reprezentoval naši zem na kvalifikaci ME ve futsale.

Ahoj Dominiku, pověz nám, jak jsi se k futsalu vůbec dostal?

Od 6let hraji fotbal za FK Slovan Hrádek nad Nisou. Po příchodu nového spoluhráče do našeho klubu, který působí ve futsalovém FTZS Liberec jsem oslovil trenéra U19, jestli bych mohl zkusit sezónu v FTZS Liberec. Jednoho dne mi přišla zpráva, jestli bych nedorazil na trénink a následný víkendový zápas, kvůli marodce v týmu. Po tomto zápase jsem ve FTZS odehrál celou sezónu, ve které se nám podařilo získat Mistrovský titul.

Kdy jsi se poprvé dozvěděl o možnosti reprezentovat Českou republiku ve futsale?

Před finálovým turnajem jsem byl kontaktován trenérem futsalové reprezentace U19, který mi sdělil, že dorazí na zápasy Play-off, kde se na základě mých výkonů rozhodne, jestli dostanu šanci účastnit se kempu v Hodoníně před odletem na kvalifikaci na ME v Italii. Šanci jsem dostal a odehrál v Hodoníně dva přípravné zápasy proti Slovensku, které jsme oba vyhráli 4:0, v prvním zápase jsem si připsal 1 gól a 1 asistenci.

Jaký to byl pro tebe pocit, dostat se do reprezentace?

Možnost obléknout reprezentační dres jsem vnímal jako velkou zkušenost a naplnění snu.  Pár týdnů po kempu v Hodoníně mi trenér Brůna telefonicky oznámil, že jsem byl nominován do reprezentačního týmu na kvalifikaci na ME v Italském Policoro, po tomto telefonátu jsem měl ohromnou radost, že se můžu účastnit tak veliké akce s reprezentačním týmem.

Jak probíhal přesun týmu z Čech do Itálie?

Před odletem na kvalifikaci měl náš tým sraz v Plzni, kde jsme se připravovali na následné zápasy v Italii. Po přípravě nás čekal odlet do Italie. Po příletu do Mnichova a následném přestupu na odlet do Neapole se nám ztratily veškerá zavadla, to následně se snažil v Neapoli předseda futsalu vyřešit, bylo nám sděleno, že zavazadla dorazí do Itálie nejspíše až těsně před zápasem proti Italii. Po celou dobu této nepříjemnosti nás celý realizační tým upozorňoval, aby jsme zůstali v klidu a soustředili se jen na očekáváný zápas proti Italii. Z Neapole nás čekala ještě 3 hodiny dlouhá cesta autobusem do Policora, kde se celá kvalifikace odehrála.  Kvůli stále chybějícím zavazadlům jsme byli v hale místo ranního tréninku jen jako diváci.  Zavazadla dopravil z Neapole předseda zhruba 2 hodiny před zápasem. Ze začátku bych si myslel, že nás tato situace rozhodí, ale naopak nás to ještě více semklo a byli jsme odhodlaný dosáhnout historického úspěchu v podobě postupu na ME.

Jaké bylo ubytování a celkový servis?

Co se týká ubytování v Policoru a stravy bylo vše bez problémů. Náš realizační tým od srazu v Plzni po celou dobu až do odletu zpět do Čech pro nás dělal, když řeknu maximum, je to podle mě málo, ale jiné  výraznější slovo už nejde najít. To víc než maximum, co pro každého z nás dělali, byla jejich komunikace, každodenní regenerace, masáže, ošetření zranění a dalších mnoho důležitých věcí od úplně celého realizačního týmu . 

Co samotné zápasy z tvého pohledu?

Do prvního zápasu proti domácí Italii, jsme od první minuty vstoupili bojovně a s velkým nasazením. Po neproměněných šancích a dvou obdržených gólech ze standardek soupeře nám ke konci zápasu nezbylo nic jiného, než hrát power play, ze které jsme inkasovali třetí gól do prázdné branky. Po zápase jsme byli zklamaní, protože jsme nebyli horším týmem…spíše naopak, ale přesto jsme věřili, že když zvládneme další 2 zápasy, můžeme ještě postoupit. Druhý den nás čekal zápas proti Turecku, který si možná překvapivě poradil v prvním zápase s Anglií. Do zápasu s Tureckem jsme nevstoupili úplně nejlépe, když jsme obdrželi branku ve 30 sekundě, nezlomilo nás to a brzké vyrovnání jen o pár sekund později nám dodalo zpátky sebevědomí. V tomto zápase stejně jako v zápase s Italií jsme předvedli velkou obětavost a odhodlání nechat na palubovce vše. Tento zápas jsme vyhráli 4:2. Zpět na hotel jsme se vraceli ve skvělé náladě po zvládnutém zápase a stálou vírou na postup.

Následující den jsme měli volno, ve kterém jsme společně s celým týmem jeli na výlet spojený s obědem ve městě a po návratu jsme šli všichni  k moři.

Další den nás čekala Anglie, kterou jsme museli porazit, abychom měli stále naději na postup. V zápase s Anglií jsme opět brzo inkasovali, ale už jsme měli vyzkoušené, jaké to je nepříznivé skóre na začátku dotahovat a stejně jako zápas s Tureckem  se nám podařilo výsledek otočit a vyhrát poměrem 4:3. Pro náš postup byla ale potřeba ztráta Italie ve večerním zápase s Tureckem. Turecko bohužel pro nás tento zápas nezvládlo a tak nám vytoužený postup nakonec utekl a z postupu se radovala Italie. Celkově jsme se v naší skupině umístili na 2.místě.

Jak s odstupem času hodnotíš výkon týmu?

Po celou dobu turnaje jsme ukazovali obrovskou touhu bojovat jeden za druhého a udělat vše pro postup na ME. Toto se nakonec nepovedlo, ale jako tým jsme pro to udělali maximum.  Celému týmu včetně toho realizačního se podařilo vybudovat skvělou partu, která měla jeden cíl a si myslím, že bylo v zápasech vidět.

Děkujeme a ať se daří!

Galerie k aktualitě